Ušetřit za životní náklady, to je velká otázka pro jednadvacáté století. Navíc by bylo záhodno společně s penězi šetřit také přírodu, a právě proto dnes rostou, doslova jako houby po dešti, také takzvané nízkoenergetické domy. Víte, co to znamená, když se řekne aktivní nebo pasivní dům, jaké věci si přesně pod těmito pojmy představit? Pokud chcete stavbu, u které ušetříte za vytápění nemalé prostředky, musíte se mezi těmito názvy dobře orientovat už na samém začátku, ještě, než si promyslíte detaily a vyberete firmu k realizaci.

Pasivní dům vyniká tepelnou izolací

Obnovitelné zdroje jsou skutečně celospolečenské téma, minimalizace spotřeby energie s nimi velmi úzce souvisí. Pasivní dům má potřebu tepla na vytápění nižší než 15 kWh na metr čtvereční a rok. Aktivní dům má tuto potřebu dokonce prakticky na nule. Co bychom ještě měli vědět o pasivním domu?

• Zasklené plochy musí být na minimu možného. Počítá se zde i s kvalitní vzduchotechnikou.
• Stabilní úroveň vzdušné vlhkosti, což znamená také pozitivní vliv na zdraví jeho obyvatel.
• Vytápění? Ano, ale skutečně jen minimalistické – pro velké mrazy bude připravený přímotop.

Zatímco řada dnešních staveb uvolňuje teplo do okolí, takřka jím až neúměrně plýtvá, pasivní dům si jej střeží díky silné izolaci. O větrání se stará vzduchotechnika využívající rekuperaci tepla. Okna mají za úkol přivést hlavně teplo ze slunce, propustit energii této životadárné koule do interiéru – a nemít ideálně prakticky žádné tepelné ztráty.

Plísně, průvan, nic takového! A příjemné teplo v místnostech po celý rok. A když jsme už u těch let, návratnost investice do pasivního domu je v průměru deset až patnáct klasických topných sezon. Protože je jeho životnost samozřejmě při správné péči o mnoho delší, dá se říci, že po uplynutí tohoto období už jste „na nule“. Počítejte ale i s tím, že za tuto dobu bude nutné vyměnit vzduchotechniku.

Nulové domy spotřebují naprosté minimum

Takzvané nulové domy mají spotřebu tepla ročně nižší než 5 kWh na metr čtvereční, což je skutečně skvělé číslo. Standardní dům má i 150 kWh, zvláště pak starší zástavba je energeticky naprosto neúspornou záležitostí. I proto těmto domům kyne světlá budoucnost. Ptáte se tedy na otázku pasivní versus nízkoenergetický?

Pasivní dům nemá topnou soustavu, jak ji známe z mnoha jiných stavení a má minimální tepelné ztráty. Bude dost těžké najít místo, které by mohlo sloužit jako chladnější spižírna, všude bude totiž plus mínus stejná teplota.

Dům nízkoenergetický už topení má a ovlivňuje s ním teplotu v interiéru. Nízkoenergetická varianta nepočítá s tzv. rekuperací. Náklady na jeho vytápění jsou, jak už nám řekla čísla, poněkud vyšší. Neznamená to ale, že oproti běžnému stylu vytápění nespoříte, právě naopak. Jen bude postupná návratnost investice o něco delší.

Přesto však je i tento dům zajímavou variantou, kterou jistě můžete zvažovat, jde ruku v ruce s moderními trendy a vyjde vaši kapsu na minimum možného.