Netradiční bydlení je produktem nouze. Přelidněná města, nedostatek pozemků, vysoké nároky na hypoteční úvěry i nedostatečné vlastní finanční zajištění jsou faktory, které vedly ke kreativitě a improvizaci v oblasti bydlení. Alternativní bydlení je vše, co se vymyká klasice – od malých domků statických nebo na kolech, přes stromodomy až třeba k opuštěným budovám.

Jiné varianty pro obytné prostory začali lidé řešit již po první světové válce a mnohem více pak v průběhu velké hospodářské krize, kdy několik miliónů lidí bylo bez práce a později i bez vlastního bydlení. Lidé museli šetřit finance na živobytí, proto začali bydlet jinak a pro ně dostupně, alternativně.

Dnešní doba je dobou sociálních sítí. Inspiraci z vychytávek v domech chudších vrstev si tak už neberou pouze architekti, ale alternativní bydlení získává na popularitě i mezi lidmi, kteří hledají svůj vlastní, levnější a často také udržitelnější způsob žití.

Několik úhlů pohledu a každý je jiný

Velikost bytu nebo domu je jedním z mnoha způsobů, jak na alternativní bydlení nahlížet. Japonské mikrodomy jsou toho jasným příkladem. Lidé tu žijí v bytech o velikosti zhruba 18 metrů čtverečních, což je jistě velká výzva pro architekty nebo výrobce, kteří na malou plochu musí umístit vše potřebné k životu.

Náklady hrají čím dál tím větší roli. I zde platí dvojí pohled. Zatímco pořizovací náklady některých typů alternativního bydlení mohou být poměrně vysoké, do budoucna se však může jednat o udržitelný a soběstačný systém, který má náklady na provoz minimální. Druhým hlediskem jsou naopak co nejnižší pořizovací náklady bez ohledu na kvalitu bydlení. Tady pak opravdu pracuje fantazie na maximum a lidé staví například domy z palet nebo využívají sdílených nákladů v komunitě.

Návrat ke kořenům a útěk zpět k přírodě vede k tomuto způsobu bydlení mnohé z těch, kteří už nechtějí žít ve velkoměstě nebo na hlavní třídě, kde mají vše u nosu. Často je tento klidný způsob života vykoupen právě větší dojezdovou vzdáleností za službami a nákupy. Ti odvážní si staví třeba podzemí obydlí, která mají mimo jiné výhodu například v tom, že jsou lépe chráněná před nepřízní počasí i před zloději nebo vandaly. Jejich nevýhodu je vyšší vlhkost, se kterou je třeba při stavbě počítat.

Mobilita má opět několik možností, jak na ni nahlížet. Jednou z nich je již zmiňovaná vzdálenost do nejbližšího většího města, druhým úhlem pohledu je možnost stěhování obydlí a poznávání jiných koutů země nebo světa. Alternativním bydlením se tak stává třeba tak zvaný „van living“ neboli žití v obytném voze. Je to ideální možnost pro ty, kteří dlouho nevydrží na jednom místě, mají možnost pracovat na dálku a chtějí stále poznávat nové a nové podněty, prostě žít a žít jinak.

Někomu se prostor vanu přizpůsobeného k bydlení může zdát opravdu malý. Kompromisním řešením tak mohou být minidomky na kolech tzv. Tiny Houses, ve kterých pohodlně bydlíte v 10 až 40 metrech čtverečních. Domky přitom mají jedinečné využití prostoru, aby obsahovaly veškeré nutné vybavení.